Nedávná reorganizace Vzdušných sil AČR přinesla nemalé změny také do fungování a struktury 221. vrtulníkové letky z Náměště nad Oslavou. I přes dřívější politické snahy o co nejrychlejší vyřazení vrtulníků Mi-24V se podařilo tyto bitevní stroje ve výzbroji alespoň v omezeném počtu zachovat, letka k nim ale získala také čtveřici transportních Mi-171Š, čímž se spektrum úkolů jednotky ještě více rozšířilo.

Novodobá tradice jediné české letky bitevních vrtulníků se začala psát 1. ledna 1995, kdy v rámci rozsáhlé reorganizace tehdejšího letectva vznikla na základně v Přerově 331 . vrtulníková letka, tvořená personálem i technikou od zrušených útvarů v Plzni a Prostějově. Do výzbroje dostala veškeré bitevní vrtulníky Mi-24 s tím, že starší verzi Mi-240 ale postupně vyřadila z provozu a ponechala si tak jen modernější Mi-24V. Jednotka se od počátku zapojovala i do mezinárodních cvičení, zejména v rámci Severoatlantické aliance, a od roku 2001 se stala i řádným členem prestižní NATO Tiger Association. Od 1. prosince 2003 bylo její označení změněno na 231. vrtulníkovou letku a od 1. října 2008 pak na současný název 221. vrtulníková letka. Ke druhé změně došlo v souvislosti s přesunem jednotky z Přerova na leteckou základnu Náměšť nad Oslavou. Koncepční armádní dokument, takzvaná Bílá kniha o obraně vydaná v květnu 2011, doporučoval co nejrychlejší ukončení provozu Mi-24V. V dnešní době by tak zřejmě bitevní vrtulníky u nás už nelétaly a 221. vrtulníková letka měla být druhou jednotkou vyzbrojenou pouze transportními stroji Mi-171 š. Armáda si ale naštěstí uvědomila, že by nebylo rozumné připravit se o schopnosti získané dlouhodobým výcvikem a rozhodla se prodloužit provoz „Čtyřiadvacítek” pokud možno do té doby, než budou pořízeny jiné ozbrojené vrtulníky, i když půjde o jinou kategorii. Na nové 22. základně vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou tak vznikla smíšená letka, kterou tvoří původní personál 221 . vrl, doplněný personálem ze zrušené vrtulníkové základny v Přerově. Hlavní úl,oly a organizace Jedním z hlavních úkolů 221. vrl je i nadále přímá letecká podpora pozemních vojsk CAS (Close Air Support), přičemž jde zatím o jedinou jednotku v českém letectvu, která je schopná tento úkol plnit i v noci za použití brýlí nočního vidění NVG. Letka cvičí široké spektrum úkolů, zahrnující například palebnou podporu, doprovody pozemních jednotek a transportních vrtulníků či záchranné operace. Úzce při tom spolupracuje s předsunutými leteckými návodčími FAC/JTAC (Forward Air Controller/Joint Terminal Attack Controller), jejichž česká jednotka je dislokována rovněž na základně v Náměšti. S rozšířením výzbroje o typ Mi-171Š přibyla mezi úkoly letky také vzdušná přeprava a součinnostní úkoly ve prospěch jiných jednotek AČR. „ Náš výcvik je zaměřen tak, aby byla letka v případě potřeby nasaditelná i v zahraničních vojenských operacích. Pravidelně proto létáme i v náročném vysokohorském a prašném prostředí, součástí výcviku jsou pochopitelně i ostré střelby na pozemní cíle,” říká nový velitel 221. vrl podplukovník Martin Janďourek. Jeho lidé se v současnosti účastní také zahraniční mise AAT (Air Adviser Team) v Afghánistánu, kde školí tamní vojenský letecký personál. Tato mise probíhá už od roku 2008 a v současnosti je na letišti v Kábulu již 12. jednotka českých vrtulníkových instruktorů.

Jedním z nejnovějších úkolů 221. vrl je nepřetržitá hotovost v rámci letecké pátrací a záchranné služby SAR, kterou pro východní část České republiky jednotka zajišťuje s jedním vrtulníkem Mi-171Š od 1. února letošního roku. S ohledem na počet techniky a personálu je stroj a posádka 221. vrl v hotovosti zpravidla deset dní v měsíci, zbytek měsíce pak zajišťuje SAR 222. vrtulníková letka rovněž s Mi-171Š. Organizační struktura letky se proti minulosti poněkud změnila, neboť má méně rojů, které jsou ale větší než dříve. Létající personál tak tvoří dva roje bitevních vrtulníků Mi-24V a jeden roj transportních vrtulníků Mi-171Š s tím, že početně vychází přibližně jedna posádka na jeden vrtulník (posádky se ale na každé létání sestavuji individuálně, podle aktuální přítomnosti osob a potřeb jejich výcviku). K nim jsou analogicky vytvořeny také tři pozemní technické roje doplněné roji specialistů. Tabulkově má jednotka přibližně 160 lidí, z čehož asi 10 tvoří štáb, kolem 70 posádky vrtulníků a zbytek pak pozemní personál. Jeho součástí je například i plánovací oddělení SQOC (Squadron Operations Center), díky němuž je letka při plánování letecké činnosti nezávislá na jiných jednotkách, a to nejen doma, ale i v případě zahraničního působení.

Personální situace a výcvik

Létající personál 221. vrtulníkové letky dnes tvoří jak velice zkušení letci, tak i začínající mladá generace. Nejzkušenější kapitáni vrtulníků dosahují věku 49 let, ovšem jejich nálety se pohybují i přes 4000 hodin, což představuje obrovské zkušenosti, které mohou předávat svým nástupcům. K 221. vrl sice během posledního roku nepřišli žádní noví piloti, i tak je v ní ale nastupující generace přiměřeně zastoupena. Jejich celkové nálety při započítáni výcviku v CLV Pardubice dnes dosahují zhruba 400 – 500 hodin. Jakousi „střední generaci” letky pak tvoří letci navigátoři/operátoři palubních zbraní ve věku 27 – 32 let a kapitáni ve věku 30 – 35 let s celkovým náletem 1500 – 2000 hodin, přičemž posádky Mi-171Š jsou na tom s ohledem na součinnostní úkoly o něco lépe než posádky bitevních strojů . Omezené finanční možnosti armády neumožňují v současnosti pilotům nalétat příliš velký počet hodin, nicméně intenzita výcviku je stále ještě dostatečná k tomu, aby byla zachována jeho bezpečnost. Průměrný roční nálet vycvičeného kapitána vrtulníku se tak pohybuje kolem 50 – 60 hodin, u kapitánů ve výcviku pak okolo 70 hodin. Druzí piloti na Mi-171Š a operátoři na Mi-24V pak mají na rok plánováno mezi 20 – 25 hodinami. Tato hodnota ale vyjadřuje pouze dobu, po kterou sami aktivně vrtulník pilotují – ve vzduchu tak pochopitelně stráví podstatně delší dobu. Největšího náletu, řádově kolem 200 hodin ročně, pak dosahují instruktoři.

Na rok 2014 má 221. vrl naplánováno celkem 1850 letových hodin, což je méně než v minulosti (například v roce 2009 to bylo 2400 hodin). Podle slov velitele letky pplk. Martina Janďourka je to ale realistická hodnota, odrážející schopnosti letky. Zejména kvůli dlouhodobému nasazení létajícího i pozemního technického personálu v Afghánistánu, kdy kromě týmu vyslaného přímo často „chybí” také skupina, jež se připravuje do další rotace, není možné připravovat na létání větší počet strojů a tím pádem odlétat větší počet hodin. Pro zachování vojenských schopností v oblasti přímé letecké podpory pozemních vojsk je ale nejdůležitější, že zatím nedošlo k žádnému omezení v úkolech plněných bitevními vrtulníky Mi-24V. Jejich posádky se tak i nadále cvičí v celém spektru s tím, že tyto zkušenosti budou moci v budoucnosti využít i na lehkých ozbrojených vrtulnících, jejichž pořízení je již zahrnuto do aktuální koncepce dopravního a vrtulníkového letectva AČR. Personál tak má motivaci k rozvoji svých schopností. V té souvislosti byl také odsunut záměr na přeškolování pilotů z Mi-24V na Mi-171š, případně naopak. Všichni proto i po reorganizaci létají na svém typu a pokud se někdo přece jen v dohledné době bude přeškolovat, půjde jen o výjimku. K přeškolování ale naopak dojde u pozemního technického personálu, který u 221. vrl v současnosti tvoří nejen příslušnici bývalých vrtulníkových letek, ale v menší míře také personál sloužící dříve u letounů L-39ZA Albatros v Náměšti nad Oslavou. „ Chceme ještě během letošního roku všechny proškolit tak, aby mohli obsluhovat oba dva typy našich vrtulníků. Přinést by nám to mělo zejména jednodušší organizaci pozemního zabezpečeni nejen na domácí základně, ale i při působení z výcvikových prostorů nebo na zahraničních cvičeních,” dodává pplk. Jandourek. Proces přeškolení by měl být relativně jednoduchý, protože technicky jsou si Mi-24V a Mi-171Š velmi podobné, nicméně systém jejich předletové přípravy a pozemní údržby je v mnohém odlišný.

Velitel 221. vrtulníkové letky podplukovník Martin Janďourek

Letecká technika

Základní výzbrojí 221. vrtulníkové letky je formálně 17 bitevních vrtulníků Mi-24V, z nichž je ale v provozu udržováno pouze deset kusů. Jde o kombinaci strojů z ruských dodávek z let 2003 a 2005 – 2006, nikoliv tedy pouze o nejmladší stroje. Sedm starších vrtulníků totiž již prošlo od roku 2010 revizí R1 , částečně nahrazující generální opravu, zajišťovanou personálem letecké základny v Náměšti nad Oslavou, díky čem už jim byla životnost prodloužena o tři a půl roku nebo 500 letových hodin, většina z novějších strojů je naopak dobově „dolétána” do této revize, ovšem na její realizaci u všech kusu nejsou vyčleněny potřebné finanční prostředky. Pokud by ale na revize R1 došlo i u novějších vrtulníku, je možné jejich provoz v počtu 1 O kusu zajistit minimálně do roku 2017, při menším počtu pak ještě déle. Celkové nálety v současnosti provozovaných Mi-24V se pohybují kolem 1000 – 1200 hodin. I přesto, že by „ Čtyřiadvacítky” mohly létat ještě řadu let a že nejmladší stroje jsou kompatibilní s NVG, za celou dobu provozu v AČR tento typ bohužel neprodělal prakticky žádnou modernizaci, což jej v podstatě vyloučilo z případného nasazení do mezinárodních vojenských operací.

Mezi nejpřesnější zbraně bitevního vrtulníku Mi-24V patří kanony GŠ-23 ráže 23 mm

Armáda tak bude Mi-24V provozovat nadále především s cílem udržet schopnosti létajícího personálu do té doby, než bude k dispozici nový ozbrojený vrtulník. Druhým typem ve výzbroji 221. vrl je transportní vrtulník Mi-171Š. Letka má přiděleny čtyři stroje, z čehož dva jsou modernizované vrtulníky se sklopnou nákladovou rampou a dva [1] v klasickém provedení s dvoudílnými zadními vraty.V současnosti ale ještě jeden stroj prochází generální opravou, takže fakticky letka zahájila činnost pouze s trojicí Mi-171š. V souvislosti s modernizací všech osmi „rampových” vrtulníku pro možnost využití ve speciálních operacích, ale jednotka počítá s předáním dvojice modernizovaných strojů k 222. vrtulníkové letce, od níž výměnou získá dva nemodernizované stroje a všechny čtyři Mi-171š tak bude provozovat ve stejném standardu.

Nejbližší budoucnost

Stejně jako v minulých létech, i letos čeká 221. vrtulníkovou letku hned několik významných cvičení. Svým způsobem novinkou by mělo být obnovení mezinárodní spolupráce v aliančním programu výměny letek Squadron Exchange, v jehož rámci bude letka v Náměšti nad Oslavou již v dubnu hostit posádky belgických vrtulníku A-109BA, s nimiž bude probíhat výcvik, zaměřený zejména na noční létání s NVG. Hodně vytížena bude letka také během měsíce června, na nějž připadají hned tři důle žité akce. Tou první je tradiční tygří” cvičení NATO Tiger Meet 2014, které se letos koná v německém Schleswigu a kam 221. vrl hodlá kromě dvojice vrtulníku Mi-24V poprvé jako „řádného” účastníka vyslat také jeden stroj Mi-171Š. Ve druhé polovině června se odehraje rovněž tradiční výcvik ve vysokohorském látání, označovaný jako Mountain Flight. který bude sice primárně zaměřen na výcvik 222. vrtulníkové letky, ovšem 221. vrl se do něj také zapojí s dvojicí Mi-24V. Místem konáni budou opět francouzské Pyreneje a tamní malá vrtulníková základna Saillagouse. S tímto výcvikem se pak překrývá ještě domácí cvičení Strong Campaigner, které slouží jako certifikační akce pro 4. brigádní úkolové uskupení, které AČR vyčleňuje pro potřeby případné zahraniční operace NATO. I na toto cvičení vyšle 221. vrtulníková letka dvojici strojů Mi-24V. Menších výcvikových aktivit bude ale letku letos čekat více. Zmínit je vhodné například zářijové cvičení Ample Strike, jež by mělo být určitou náhradou za dřívější mezinárodní cvičení Rammstein Rover. Ovšem jak již bylo řečeno, výcvik s předsunutými leteckými návodčími zůstává i nadále jednou z pravidelných činností letky, a to včetně spolupráce s alianční školou AGOS (Air Ground Operations School).

Pokračovat bude také mise AAT v Afghánistánu, na kterou se v současnosti připravuje již 13. skupina instruktoru z řad létajícího i pozemního technického personálu. Posádky vrtulníku také čeká pravidelný výcvik na moderních simulátorech společnosti HTP Ostrava.  Ve své funkci se snažím především o to, aby si české vrtulníkové letectvo udrželo schopnosti a bohaté zkušenosti, jež získalo během dosavadního výcviku a při nasazení v zahraničních misích, říká velitel 221. vrtulníkové letky podplukovník Martin Janďourek S vrtulníky 221. vrtulníkové letky bude mít veřejnost možnost se setkat i na řadě leteckých dnu. Zachována zůstane sólová ukázka vyšší techniky pilotáže vrtulníku Mi-24V i ukázka činnosti dvojice Mi-171Š. Ve druhém případě ale bude zajišťována i posádkami a vrtulníky 222. vrtulníkové letky, a to v závislosti na aktuálních možnostech letecké techniky a personálu.


 [1] na konci roku 2015 má 221.letka přiděleny 4 vrtulníky s dvoudílnými otevíracími dveřmi. Modernizované verze Mi-171ŠM se skloupnou rampou jsou přiděleny k 222. letce


Autor: Tomáš Soušek

Foto: Tomáš Soušek

Článek vyšel v časopise L+K v čísle 04/2014 [www.letectvi.cz]. Článek byl umístěn na těchto webových stránkách se souhlasem ředitele redakce L+K. Za propůjčení děkujeme! 221.letka

Leave a comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *